Genius loci - Řadovkáři

Prolog

Rodiče bydlí v řadovce, v jedné průměrně ošklivé středočeské obci, kde se čas od druhé světové války zastavil a bůhví, co se tu dělo s časem před válkou. Šeď, hněď, krajina nudně zvlněná, výstavba spíš nic než moc. Genius loci, myšleno v původním smyslu slova, tu ale rozhodně řádí jak zjednaný. Místo musí být pod patronátem nějakého božstva s vytříbeným smyslem pro humor. Možná je to ve vodě, půdě nebo ve vzduchu, nevím, přikláním se k magii.

Jejich domeček je celkem útulný, hrdě se tyčící v řadě dalších čtyřech domků. Jsou to takové ty na sebe těsně nalepené dvoupatrové baráčky, které v přízemí mají ještě vjezdy do garáží, vrata jako vejce vejci od jednoho dodavatele a nad garážemi terásky. Na terasách se relaxuje, debatuje, popíjí a muži tam mají své dny.

Ženy také, panuje zde v tomto směru rovnoprávnost.

Z každé strany jejich žlutého krasavce jsou sousedé, kteří je zahřívají, ušetří se tak za topení. Žlutou si rodiče zvolili dobrovolně. Barva je to hodně výrazná, jejich domek opticky vyčnívá z řady a vypadá dokonce i větší než ty sousední. To vyvolává mezi sousedy trochu pnutí. Žlutou mají moc rádi brouci a jiná havěť a fasáda je přistávací plochou pro hejna hmyzu.

Rodiče mají na terase v létě nafukovací bazének, průměr tak metr a půl. V něm spolu sedávají, což je pohled sám o sobě mysteriózní, popíjí víno a hovoří o kravinách. Vražedný to mix buržoazní zhýralosti a řadovkářské lidovosti, kterým neúmyslně vyvolávají závist u sousedky, jež léta nevychází u bytu, neb je trochu šiši. Její manžel jí bazének zakázal. Aby se neutopila. Bývalá paní učitelka svou nevoli hlasitě vyjadřuje výkřiky typu: "Že vám nevadí, že na vás všichni ti brouci čuraj! " a dalšími podobnými kantorskými moudry. Pak si zaleze do sklepa a nějakou dobu nevychází. Jen dunivé zvuky úderů hlavy o zeď linoucí se ze základů domu napovídají, že ještě neřekla poslední slovo.

Jakmile vkročíte na terasu či na zápraží, stáváte se veřejným majetkem a cílem konverzačních přestřelek. Obyvatelé konglomerace jsou přibližně stejné věkové kategorie (důchodci) a mají proto hodně času se vykecávat a podobná témata k rozhovorům. Nemoci, akce v Lidlu a Kauflandu, politika, nemoci, prášky, akce v Penny a tak podobně. Je to celkem zajímavý a pestrý vzorek naší stárnoucí populace. Mé rodiče nevyjímaje. Ty jsou vzorek zcela vzorový.

Vzhledem k tomu jaké se tam dějí podivnosti, je zřejmé, že to je místo, kterému nechybí jistá magie, fluidum, prostě Genius loci.

Posuďte sami.