O příšerných příšerách, nočních můrách a oponách

Když jsem byla malá, zuřila na obou stranách železné opony studená válka tak, až byla opona mrazem celá ojíněná. Bylo přísně zakázáno oponu olizovat. Všude se o té oponě a válce mluvilo a psalo. Alespoň mně to tak  připadalo. Nasávala jsem tu hrozbu jako houba. V noci, kdy nebezpečí je nebezpečnější než za denního světla a příšery celkově příšernější, jsem se pod peřinou strašně bála. Že už TO začalo a letí na nás "peršingy", co o nich mluvili ve zprávách, a o kterých nám vyprávěla soudružka učitelka během branného cvičení. Z čistě preventivních a cvičných důvodů jsem se na hřišti v pravidelných intervalech poctivě dusívala se spolužáky v plynové masce a čichala vůni chlórové dezinfekce, ruce a nohy zapařené v igelitových sáčcích, moje mozkové buňky a popletené nervové spoje si zkrátka pak soudružčin výklad zpracovaly po svém. I hlasatelky ve večerních zprávách vypadaly, že to myslí naprosto vážně, nástěnka ve škole samý tank a veselé bojové heslo. Bylo to úplně všude! Hrůzu umocňovala skutečnost, že babička bydlela u Ruzyňského letiště a letový koridor byl tehdy přímo nad naším domem. Já ty "peršingy" nejen ve své hlavě zřetelně viděla, já je i slyšela a cítila, protože jejich přílet doprovázelo hučení a vibrace. Peršingy v mé přebujelé fantazii vypadaly jako rakety velikosti vzducholodě, protože nic menšího by nám nádobím netřískalo. Občas na nich obkročmo seděl  obří zlý imperialista v obleku ušitém z americké vlajky, na hlavě cylindr, tvářil se podle a házel dolů malé atomové peršingy. Fakt mě to děsilo, ten obraz i tu úzkost, že skončím jako obtisk na zdi, stejně jako lidé v Hirošimě, si vybavuju i dnes, takže to muselo být něco.

Slova mají velikou sílu. Mnohá slova jsou tak zvukomalebná a podbarvená tím vším, co se kolem nich děje, že září, cinkají, všelijak chrastí a ve vnímavějších hlavách a hlavičkách mohou vyvolávat zmatek, strach, paniku a jiné divné pocity. A ty dnešní možnosti! Kam se hrabou učitelky, družinářky, hlasatelky a nástěnky! Kdyby tehdy byly internety a všechny ty sociální sítě, děsem bych jistojistě pod duchnou zkameněla. Představuju si, že jsem dnes ve věku své peršingová fobie. To by bylo po peřinou možná i strachy načůráno. Byly by to noční můry o válce, kde na jedné straně  bojují normální, běžní, slušní občané, platící daně, pojištění a řídící se poctivě všemi pravidly, která zajištují bezpečný svět a banány pro všechny, na druhé straně armáda příšer, která tato pravidla nerespektuje, záměrně je porušuje a baví se tím, jak se tento svět bortí a řítí do záhuby. Dobro proti zlu. Nic mezi. Černá a bílá.  Dobro si pak v rámci zachování bezpečí postaví oponu.  Z hnusného železobetonu. Stejně zřetelně jako jsem tehdy viděla gigantické peršingy osedlané imperialistou chrastícím řetězy a na hodné lidi, poklidně si žijící v blahobytu socialistické společnosti, kde jsou si všichni rovni, mají právo na vzdělání, lékařskou péči a o Vánocích i na banány, shazujícím miniperšingy, vídaly by mé dětské oči dnes ve snech vojáky zlotřilé armády příšer. Kam se hrabe Sauronova armáda. 

A pomalu vyrůstající vysokou šedou studenou zeď. 

Jelikož se to od dětství s mojí představivostí nikam rozumně neposunulo - v tomto směru statečně bojuji se stárnutím, i když ostatní části hmotného těla to dávno vzdaly - moc dobře vím, jak by ty příšery vypadaly.  Přibližně takto, možná to celé na druhou (dnes své představy totiž dokážu lépe ovládat a jsem rozumnější).

Oponu si představte dle libosti sami.  Pokud vám chybí fantazie, mrkněte třeba na Hru o trůny, tam je prima zídka. 

Před oponou, za oponou, nikdo nesmí stát, nebo nebude rád.

V čele armády si vykračuje Antivaxer:

Základní charakteristika: Nerad luxuje. Nesnáší to. Jeho nenávist k vysavači a činnosti s tímto přístrojem spojené vykazuje až známky nezdravého, patologického chování. Jak vidí lux nebo někoho luxovat, v mozku se mu rozdivočí závity, rozbuší činely a kladívka, vidí rudě, zamlženě a slintá. Je schopen udělat cokoli, jen aby vysávat nemusel a utišil tu zběsilou kapelu. Klidně se doma válí v prachu a bordelu a je při tom šťastný. Nic nenamítá ani proti smetáku, jen musí mít dřevěnou násadu.

Level nebezpečnosti: 9. Jedná se o velice nebezpečného tvora. Nikdo nechce v normální demokratické společnosti žít v bordelu. Je očividné, že Antivaxerův prach dýchá i ten, který pravidelně luxuje a je neomluvitelné, že Antivaxer z toho má škodolibou radost.

Obrana: Vyluxovat si před vlastním prahem.

Po boku Antivaxera houpavým krokem pochoduje Antirouškař

Základní charakteristika: Nerad si zakrývá obličej a přirození. Nesnáší to jako Antivaxer luxování. Potřebuje svobodně cítit vítr na své hrubé, hnusné, zjizvené kůži. Ostatně ani Antivaxer se nerad zakrývá, tady se to často překrývá, jako kdyby byly ty dvě kreatury z jedné dračí líhně. Antirouškař chodí naschvál úplně odkrytý, je to strašně nepřirozené a nechutné. Jeho tvář je navíc fakt odporná, stejně jako jeho nitro a přirození. Antirouškař to považuje za přednost a rád svou ohavnost, stejně jako to ostatní, co mu plandá dole, dává na odiv. S nesmírným potěšením prská své zelené nudle do širokého okolí mávaje divoce svou chloubou a pak se zhýrale baví zděšeným úprkem Rouškařů. K Rouškařům pociťuje podobnou nenávist jako Antivaxer k vysavači. Jak je vidí, také se mu v mozku rozdivočí kladívka. S potěšením také víří prach, který okolo sebe nashromáždil Antivaxer. Je to týmová práce. Hnůj je to. Kam se hrabe imperialista chrastící řetězy!

Level nebezpečnosti: 8. Antirouškařův sliz se mísí s Antivaxerovým prachem a vytváří útočnou toxickou směs.

Obrana: Nejlepší obrana  je útok vysavačem energetické třídy A+ a FFP2 respirátor ve 4 vrstvách. Nebo útěk. Pokud utíkáte, sejměte si alespoň 3 vrstvy FFP2, jinak hrozí udušení. Vaše.

V závěsu Antivaxera a Antirouškaře se plouží s podlým výrazem na odporné tváři Odmítač:

Základní charakteristika: Odmítá vše dobré a prověřené. Stejně jako Antivaxer odmítá luxovat, pokud uzná existenci prachu, zbavuje se ho klasickým smetákem anebo si ho hýčká, protože je to jeho prach a prach je zdravá věc. Když mu nabídnete lety prověřenou laskonku nebo žloutkový řez, pošle vás kamsi, protože odmítá podporovat cukrárenské lobby, slepice a zubaře. Je to celé totiž jeden kompot.

Level nebezpečnosti: 7. Odmítač vás během diskuze na téma "Nesmrtelnost chrousta a význam žloutkových řezů v dějinách Indiánů" může spolehlivě přivést na uzavřené oddělení v Bohnicích, kde o vás bude pečovat dr. Cimický. Krom toho je nebezpečný sám sobě, protože práce se smetákem je poměrně riziková věc.

Obrana: Prostě mu nenabízejte žádné zákusky a nechte ho, ať se tím smetákem umlátí.

Vedle Odmítače se krokem Hraběte De Peyrac sune Popírač:

Základní charakteristika: Popírá teorii, že je Země kulatá, a zásadně se neplaví po moři, aby nepřepadl přes okraj oceánu do nicoty, nehodí se tedy do námořních bitev. Na souši to celkem zvládá, i když nevěří na gravitaci, víly, kakao, Bílou paní, holokaust, evoluci, Boha, čerty, žehličku, vysavač, atomy a jiné neviditelné věci, jako je například Šrédingerova kočka nebo virusové. Existenci Odmítače, Rouškaře a Antivaxera ze své vesmírné podstaty popírá, protože však zároveň popírá i vesmír, nedělá mu morální problém občas s nimi rozvířit trošku toho toxického prachu a nahnat pár normálních občanů do ústavů, jejichž existenci sice popírá také, ale sranda musí být. S Odmítačem, Rouškařem a Antivaxerem by mohli být klidně bratři, ale existenci genů on popírá. Zároveň trvá na tom, že luxování vaše geny může vyluxovat, čímž nažene mnoho lidí, co se mu to snaží vyvrátit do rukou dr. Cimického.

Level nebezpečnosti: 7. Je s ním celkem legrace, i když diskutovat s Popíračem může člověka, co se rád opírá o existenci nevyvratitelných důkazů, přivádět k šílenství a tím na uzavřené oddělení v Bohnicích, kde vás odháčkuje dr. Cimický. V takové doposud pevně ukotvené osobě dokáže vyvolat nutkavé myšlenky, že nic není nevyvratitelné, a na ten pocit se dá i zemřít. To je také jeho hlavní zbraň. Kam se hrabou peršingy.

Obrana: Uvědomit si, že jen máloco je ve skutečnosti tak, jak si myslíme, že to vypadá, protože sovy nejsou, čím se zdají být. Popřít existenci Popírače. Popírač pak jen tupě civí a nemá co popřít.

Uprostřed armády příšer se se strašlivým dusotem sune kupředu smrdutý Troll: 

Základní charakteristika: Hrozně ošklivý a strašlivě velký tvor, který žije v nehostinných horách a smrdutých močálech, něco jako Jožin z bážin, hovoří se silným ruským přízvukem, vylézá z permafrostu jen za šera a tmy a šíří zlou vůli na internetech. S nezdravým potěšením provokuje a zasévá mezi slušné internetové diskutéry neklid a neshody. S oplzlou vášní se nabourává do sociálních bublin a ďábelsky je bortí a infikuje svým zlem.

Level nebezpečnosti: 8. Temnota se bublinami šíří dál a dál a pekelný bublifuk tak koná dílo zkázy. Lidé, kteří si o sobě doposud mysleli, že jsou inteligentní, slušní a nic je nerozhodí, se vrací do doby, kdy jim v mateřské školce Pepíček sebral to nové hasičské autíčko, se kterým si chtěli hrát oni. Pokousat Pepíčka a paní učitelku bylo už jen logické vyústění konfliktu.

Obrana: Zrušit si Facebook a jiné vymoženosti, přestat platit poplatky mobilnímu operátorovi a jít se projít do lesa.

Za Trollem poskakuje Dezinformátor:

Základní charakteristika: Zlé dvojče Terminátora a bratranec Trolla z druhého kolene. Šíří kolem sebe fialovou mlhu, která vám zatemní úsudek, vy se pak chováte jak pitomec a nevíte o tom.

Level nebezpečnosti: 7. Napadený začne také produkovat infikovanou mlhu a jako pitomci se pak chová spousta spořádaných občanů.

Obrana: Zrušit si Facebook a jiné vymoženosti, přestat platit poplatky mobilnímu operátorovi a jít se projít do lesa.

Vedle Dezinformátora pochoduje Hoax, občas jdou ruku v ruce, což nevypadá moc hezky:

Základní charakteristika: Netvor podobající se obří můře křížené s kudlankou nábožnou. Pojí ho letité přátelství s Dezinformátorem a rád s ním spolupracuje. Kdyby existovaly geny, určitě by ti dva měli nějaké společné sekvence. Chodí vždy nepozván, dalo by se říci až nevyžádán. Plašan. Rád plaší vše, co mu přijde pod ruku a donutí vás plašit s ním. Dokáže s přehledem vyplašit i inteligentní osoby anebo osoby, co si to o sobě myslí, a přimět je k činům, kterých leckdy později litují až tak, že o nich raději nehovoří, dokud se nezhasne, anebo raději nikdy. Často se mu daří vyschízovat vás tak, že mu v záchvatu paniky nadiktujete čísla kreditek a PIN, jen abyste to zlo a migraci zastavili.

Level nebezpečnosti: 6. Vyplašení lidé jsou strašně nebezpeční sobě i svému okolí.

Obrana: Od vyplašených lidí udržovat minimálně dvoumetrové rozestupy. Hlavně se nevyplašit taky. Zrušit si Facebook a jiné vymoženosti, přestat platit poplatky mobilnímu operátorovi a jít se projít do lesa.

Za Dezinformátorem a Hoaxem vzpřímeně kráčí Aktivista:

Základní charakteristika: Vůbec se netváří jako příšera ani nevypadá jako příšera, klame tělem, a to je velice záludná vlastnost. Netvor podobající se kříženci partnera advokátní kanceláře zastupující obří nadnárodní společnost s Hipíkem nadměrně užívajícím houbičky a jiné návykové látky. K jeho dobru nutno přičíst, že vše, co dělá, dělá jen s dobrým úmyslem, žene ho totiž podivná touha po lepším světe.

Level nebezpečnosti 5: Něco na tom tvrzení "cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly" asi bude. Pokud je navíc vaše představa o lepším světě maličko jiná než tak Aktivistova, může vám Aktivista pořádně zavařit a až příště pojedete do Chorvatska elektromobilem, protože nemáte koně ani velblouda ani půlroku času na pěší přesun a ostatní paliva jsou tabu, tak budete potřebovat děsně dlouhou prodlužovačku nebo strašně moc tužkových baterek, jinak daleko nedojedete.

Obrana: Stát se Aktivistou v boji s Aktivisty. Nebo se na to vykašlat a jít do lesa, na houby nebo houbičky.

Válečný konvoj příšer uzavírá Biomatka:

Základní charakteristika: Něco jako Medúza, ne ta mořská, ale ta, co bojovala se Perseem. Nedává svým vlastním dětem lentilky, někdy ani botičky, rodí je zásadně doma do studené vody, pak jim zakazuje  chodit do školy a její drobotina nezná modrou záři televizní ani počítačové obrazovky. Biomatka taky nerada luxuje, její bosé, mokré, negramotné bezprizorní děti se doma brodí špínou, a vůbec, strašně nebezpečná osoba to je.

Level nebezpečnosti 10: pokud se děti Biomatky dožijí dospělého věku, nezemřou na hypoglykémii, tetanus, obrnu, spalničky či na studené nohy, nedokážou navázat kontakt s potomky normálních matek. Neznají cukr, seriál Ulici, Superstar, Netflix, tenisky, Apple, Tik Tok, Tik Tak a jiné technologie. Upadají do izolace a stávají se z nich Aktivisti a jiné příšery.

Obrana: Kdo by se chtěl prát s Medúzou, leda snad Perseus.

Za sukně Biomatky se drží Sluníčkář a zavile se směje na všechny světové strany:

Základní charakteristika: Snad ještě větší svině než Biomatka. Ne nadarmo se mu říká Dobroser, Pravdoláskař a Havloid. Obluda takového kalibru, že ostatní členové komanda příšer ho tajně vzývají jako svého Guru Járu. Tajně, protože ho ve skrytu své shnilé duše k smrti nenávidí. Popírač popírá jeho existenci, Odmítač odmítá vše, co Sluníčkář vytvoří, a Antivaxer by ho nejraději vyluxoval a Biomatka s chutí zašlápla. Přesto mu závidí. Ze všeho nejraději totiž vysedává celé dny v nějaké pražské kavárně a usmívá se jak měsíček na hnoji či sveřepý šakal u vily. Tím rozvrací celou společnost a ta to ani neví! Nejraději ze všeho vítá na hranicích migranty, speciálně ty, kteří nám přišli sníst naše vejce a máslo a zprznit naše ženy. I Milunu a Jarunu! Vždy má po ruce pár transparentů a fixy.

Level nebezpečnosti: 100 z 10. Pravda a láska je jak kyselina sírová. Rozežírá vše, na co kápne, sežere i naše bubliny a zlo a nenávist se jen smějou.

Obrana: nechodit do kavárny! Když už, tak leda v Liberci. 

No a na konci armády příšer pochoduje s otevřenou náručí dr. Cimický.

Dobrou noc.