Kapitola 3 - Maminčin skok

Dalším důkazem, že nad podivnou komunitou řadovkářů bdí anděl strážný nebo Genius loci s podivným smyslem pro humor, je příběh naší maminky.

Té se jednou v noci cestou z toalety do ložnice zamotala hlava. Ložnice je v patře a WC je nad schody vedoucími z patra dolů. Mezi schody a chodbičkou jsou skříňky, které měly sloužit jako úložný prostor a zároveň bránit, aby nikdo nespadl dolů, protože za nimi už je jen díra do temnoty. Maminka se v domnění, že získá ztracenou rovnováhu, opřela o jednu z nich. Netušila, že nábytek není ničím připevněný k podlaze a jen si tam tak dekorativně stojí. Následoval pád skříňky do prostoru a za ní let maminky, která, stejně jako Váňa, padala dolů šipkou po hlavě. Do přízemí je to víc než 2 metry. Za ní pak letěly kolegiálně další skříňky. Cestou v letu po vzoru bojovníka Ninja prokopla nohou nebo prorazila rukou, to nevíme přesně, sádrokartonovou příčku, a přistála v mezaninu. Tatínek probuzen rachotem, který maminka s nábytkem vyloudily, zažil nepříjemné chvilky, kdy stejně jako u Váňi očekával, že bude nucen provést posmrtné ohledání své manželky anebo ukončit její trápení.

Mě pak probudil v noci telefon. Tatínek mi situaci barvitě vylíčil s tím, že mamince je asi celkem dobře, hýbe se, sice moc nemluví, ale je evidentně živá, a mozek i mícha to snad přečkaly. Na mé zoufalé naléhání, aby zavolal okamžitě sanitku, to sice slíbil, ale jen aby mě umlčel. Vydrželi to až do rána, nejsou přeci žádná ořezávátka, že? Správný řadovkář se jen tak nevzdá a neheká. Studený zábal a okena to spraví. Ráno můj testovací rozhovor s maminkou probíhal v duchu: "Jak Ti je?" "Uhůůůůůůů aůůůůůůůůůů." Pod tlakem mých, trochu již hysterických argumentů, tatík konečně lékaře přivolal.

Maminku okamžitě odvezli do nemocnice, kde jí udělali rentgen krční páteře a končetin. Službukonající lékařka bohužel buď zapomněla, že krční páteř má 7 obratlů, nebo z důvodů šetření nákladů rentgenují jen kousky těla, na které padne los. Jak jinak vysvětlit, že maminku propustili domů s diagnózou naražené rameno. Simulantka. Rameno se nachází anatomicky hned vedle krku, to se pak často plete i zkušenějším doktorům, navíc ji dost bolelo. Až k nevydržení. To může zmást i zkušeného doktora. S tou bolestí se pak doma potácela celý víkend, hlavu na stranu. Trochu se mi to nezdálo, vypadalo to úplně jako výhřez krční ploténky. Spadnete-li na hlavu a nezlomíte-li si rovnou krk, tohle se vám klidně může přihodit, a to pak střílí do ruky bolest k nevydržení.

Zkrátím to. Praktický lékař, ke kterému šli pro žádanku na neurologii, kde by jí konečně vyšetřili vychýlenou plotýnku, ji poslal domů se zlomeným žebrem. Nejdřív zhojit žebro, pak se bude řešit krk. Žebro bylo zlomené, ale před šesti lety. Na jeho omluvu nutno uvést extrémní schopnost naší maminky zlehčovat své obtíže (odborně se tomu říká disumulovat, což je opak toho, co dělá simulant). Přimyslete si tatínkovu vytříbenou schopnost vymluvit komukoli do hlavy díru během 15 minut, a máte to. I zkušený praktik se sekne. Na následné kontrole v nemocnici, kam byla přizvána, pokud by jí to rameno nepřebolelo, už tatínek trochu zahudroval. Jiný službukonající lékař tedy rozhazovačně zrentgenoval zbylý obratel, zbledl a nastal fofr, panické pobíhání na místě a rychlý převoz do nemocnice.

Jedinou vadou na kráse v této scéně, jak z televizního seriálu bylo, že sestra mamince zavedla kanylu a zapomněla jí sundat z paže škrtidlo. S tím pak zmordovanou chudinku naložili do sanity a sundali jí ho až po hodině v Motole, kdy již bolestí nevěděla, z které řadovky že je. Takže málem přišla i o ruku. Pak už jen operace zlomeného sedmého obratle. Za pět minut dvanáct.

Nakonec to dopadlo dobře. Maminka je v pořádku. Hýbe krkem i končetinami a žádná ji neschází. A má zážitky z nemocnice a z lázní, kterými oslňuje ostatní řadovkáře.

Dopadla sice o něco hůře než Váňa, má v krku kovovou destičku, ale není komunistka, tak je to pochopitelné. Jen komunisti mají při pádu na hlavu takové štěstí, že se jim vůbec nic nestane. Maminka není bezpáteřní a má i mozek. O to je její výkon cennější. V řadovce svým skokem stoupla v ceně a posunula se na první místo. Váňa sesazení z žebříčku neustál a raději se odstěhoval. Skříňky jsou na svém místě a připevněné k podlaze. Na schodišti je dokonce nově i zábradlí, ale to již je jiný příběh.